|
|
Hydrofyta štěrkopískovcýh jezer v BR Třeboňsko
ŠINKO, Jan
Tato práce je částí diplomové práce. Cílem práce bylo vymapovat hydrofyta vybraných pískoven Třeboňska. Mapování bylo prováděno v letech 2006-2008 a probíhalo na lokalitách: Veselské pískovny, Halámecké pískovny, Cep, Cep II, Tušťské pískovny, Hliníř u Ponědrážky, Hluboká u Borovan, Mladošovice, Bor, Spolí, Výhrab, Písník, Záblatí, Záblatí-Ptačí blato, Novosedly, Pístina, Kolence, Dunajovická hora, Pískovna u Dračice, Hrdlořezy and Ruda.
|
|
|
Krajinně-ekologické zhodnocení vytěžených pískoven na Třeboňsku
Eliášová, Kateřina ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Práce shrnuje poznatky získané o vytěžených pískovnách na území Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Pro zjištění informací o těžbě a pískovnách bylo využito studium písemných dokumentů, starých map, leteckých snímků a terénní průzkum vybraných lokalit. Při průzkumu byla v sektorech o rozloze přibližně 1 ha či délce břehu cca 500 m sledována eroze stěn těžeben, znečištění, využití, půdní kryt, dominantní a invazní druhy rostlin a vlhkost těžeben. Celkem byl vytvořen přehled 127 pískoven, z čehož 37 jich bylo prozkoumáno v terénu. Byla vytvořena klasifikace pískoven na základě stáří, velikosti, vlhkostních podmínek a současného využití. Sledovány byly i změny způsobené těžbou včetně změny půdního krytu a využití míst těžby před těžbou a po těžbě a interakce pískoven s Územním systémem ekologické stability (ÚSES). Největší počet pískoven je menších rozměrů o rozloze do 1 ha, převažují suché těžebny a nejvíce lokalit bylo dotěženo v 70. až 90. letech. Zhruba v polovině případů byl obnoven půdní kryt či využití z období před těžbou. Hlavní změnou půdního krytu je vznik velkých štěrkopískových jezer a lesních porostů, nelesní povrch je po těžbě více diverzifikován. Pískoven přeměněných na ornou půdu či zastavěných je ve zkoumané oblasti minimum. Hrozby v podobě eroze či znečištění jsou běžné, ale žádnou...
|
|
|
Katalog obratlovčí fauny z pleistocénních lokalit na území Prahy
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Kadlecová, Eva (oponent)
Na území Prahy se v minulosti nacházelo více než sto lokalit, na kterých docházelo k nálezům kosterních pozůstatků pleistocenních savců. Většina těchto lokalit byly cihelny nebo pískovny, která byly v provozu během 2. poloviny 19. a 1. poloviny 20. století. Ke značnému množství nálezů také došlo během stavebních prací. V době nálezů se však většina autorů věnovala pouze několika málo nejznámějším lokalitám. V katalogu jsou shrnuty základní informace o většině pražských lokalit, které jsou známy, včetně seznamu taxonů, které byly na určité lokalitě nalezeny. Klíčová slova: Praha, lokality, savci, pleistocén, cihelny, pískovny
|
|
|
Diverzita znaků žahadlových blanokřídlých na stanovištích s jemným substrátem
Wofková, Gabriela ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Šlancarová, Jana (oponent)
Stanoviště, která žahadloví blanokřídlí přirozeně osidlují, zejména v posledním století ubývají. Druhy, které jsou na ně specializované, se tak díky tomu stávají často ohroženými či vyhynulými. V posledních dekádách byl však objeven ochranářský potenciál postindustriálních stanovišť s jemnozrnným substrátem. Na ně se sekundárně přesouvají druhy ohrožené či vázané na přirozené písčiny, protože ty vlivem změny krajinného mananagementu z našeho území rychle mizí. Ovšem, stále zde nebylo nalezeno množství druhů žahadlových blanokřídlých, které bychom zde mohli očekávat pro jejich podobnou biologii s druhy, které postindustriální stanoviště kolonizují. Cílem této práce tedy bylo zjistit, jaké znaky jsou zodpovědné za schopnost žahadlových blanokřídlých úspěšně kolonizovat postindustriální stanoviště s jemným substrátem. Pro tuto studii byla vytvořena matice se 79-ti znaky popisujícími biotopové preference, fenologii, morfologii, biogeografický areál, hnízdní, potravní a životní strategie. Těmito znaky pak bylo popsáno 351 druhů systematicky sebraných na dvanácti lokalitách s různým jemnozrnným substrátem v Polabí a Jihočeském kraji. Testován byl vztah hodnot znaků k typu substrátu (umělý substrát vs. písek) pomocí metody GEE a k typu lokality (deponie popílku, rudních a písčitých kalů vs. pískovny vs....
|
|
|
Katalog obratlovčí fauny z pleistocénních lokalit na území Prahy
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Kadlecová, Eva (oponent)
Na území Prahy se v minulosti nacházelo více než sto lokalit, na kterých docházelo k nálezům kosterních pozůstatků pleistocenních savců. Většina těchto lokalit byly cihelny nebo pískovny, která byly v provozu během 2. poloviny 19. a 1. poloviny 20. století. Ke značnému množství nálezů také došlo během stavebních prací. V době nálezů se však většina autorů věnovala pouze několika málo nejznámějším lokalitám. V katalogu jsou shrnuty základní informace o většině pražských lokalit, které jsou známy, včetně seznamu taxonů, které byly na určité lokalitě nalezeny. Klíčová slova: Praha, lokality, savci, pleistocén, cihelny, pískovny
|
|
|
Exkurze pro žáky základních škol do oblasti Veselských pískoven
SEMRÁDOVÁ MARTINŮ, Lenka
Tématem bakalářské práce je vytvoření didaktických podkladů a motivačních prvků, které by byly vyuţity při poznání Veselských pískoven. Projekt je určen pro ţáky základních škol. Práce se v první části zabývá problematikou pískoven obecně. Seznamuje s jejich vznikem, faunou a florou, která se vyskytuje na narušených místech a také se věnuje konkrétnímu prostředí Veselských pískoven. Druhá část je věnována exkurzím, které jsou určeny jak pro první tak i druhý stupeň ZŠ. Tyto jsou vytvořeny tak, ţe mohou být pouţity jak na samotných pískovnách, tak v učebně.
|
|
|
Ovlivňují environmentální organizace a vědci názor široké veřejnosti ČR v oblasti ochrany životního prostředí?
SUCHOPÁR, Petr
Lidé si utvářejí obrázek o nějakém problému podle respektu, který chovají k mluvčímu, který se k danému problému vyjadřuje. Cílem této práce bylo zjistit pomocí dotazníků, zda lidé budou zaujímat stejný postoj k rekultivaci opuštěné pískovny podle toho, jestli na problém bude poukazovat a) vědec z Akademie věd či b) pracovník environmentální aktivistické organizace. Zpracováním a vyhodnocením získaných dat se dospělo k závěru, že rozdíl v přijímání názoru je statisticky významný a lidé mají sklon volit rozhodnutí doporučované vědcem a naopak volit opačný postoj, než zastává environmentální aktivista.
|
|
|
Vývoj a predikce krajinných změn třeboňských pískoven
PĚCHOTOVÁ, Kateřina
Tato práce přináší nové informace o vývoji pěti vybraných pískoven v CHKO Třeboňsko. Dále práce predikuje budoucí stav těchto pěti lokalit s různým podílem přirozené obnovy využité při rekultivaci. Výsledky jsou doplněny o porovnání povrchových teplot jednotlivých kategorií land coveru.
|
|
|
Šíření mechovky Pectinatella magnifica v oblasti Třeboňska
LUKEŠOVÁ, Petra
Pectinatella magnifica je sladkovodní bezobratlý koloniální živočich, pocházející ze severní Ameriky, jehož šíření v Evropě i Asii v poslední době nabývá charakteru invaze.Charakter kolonií, sezónní dynamika a další aspekty rozvoje byly studovány na šesti jihočeských lokalitách (jezero Cep, Nový Lipnický rybník, rybník Hejtman, rybník Nový Kanclíř, Vlkovská pískovna a vodní nádrž Hněvkovice). Byly uskutečněny opakované kvantitativní odběry biomasy sledovaného druhu na desetimetrových transektech podél pobřeží. Dále byly zjišťovány enviromentální faktory (teplota, vodivost, reakce vody, průhlednost, trofie a substrát kolonií) a charakteristiky jednotlivých invadovaných nádrží. Seznam dosavadních známých lokalit byl doplněn o další nádrže, na které se tento druh dosud rozšířil.
|
|
|
Vliv extrémních klimatických jevů na rekultivované a sukcesní plochy v CHKO Třeboňsko
NEMEŠKALOVÁ, Pavla
CHKO Třeboňsko se nachází v jihovýchodní části jižních Čech a má rozlohu 700 km{$^2$}. Je to mimořádná oblast, kde jsou zachovány cenné přírodní hodnoty, ale i mnoho set let člověkem přetvářená kulturní krajina. Základní říční osu Třeboňské pánve a CHKO Třeboňsko tvoří řeka Lužnice, v jejíž nivě se nachází 14 jezer, vzniklých po těžbě štěrkopísku. Pobřeží jezer bylo zčásti uměle lesnicky rekultivováno, zčásti zůstalo ponecháno přirozené sukcesi. Extrémní klimatické jevy (povodně, sněhové kalamity a silný vítr) v letech 2002, 2005, 2007 měly různé následky na aktuální stav vegetace pobřeží rekultivovaného ve srovnání s přibližně stejně starou přirozenou sekundární sukcesí.
|
host ::
RSS.